hate it, kill me for this.

17. july 2013 at 1:07 | AnnWhite |  My life.
Je třičtvrtě na jednu. Píšu tudle blbost jenom protože jsem smutná. Chtěla jsem jít spát v deset hodin. Místo toho jsem si hodinu četla Eragona, a pak dělala hromadu jiných věcí.
Je to poprvé co vám napíšu o Paulovi. Aneb MY CRUSH.

Napsala jsem Paulovi že se omlouvám za všechny hloupý zprávy. Neodpovídá. Vzpomenu si na babičku, která umřela. Kterou jsem měla ráda. Mám jí pořád ráda, i když tu neni s námi všemi. Chtěla bych Paula vidět naživo. Obejmout ho a říct mu že ho mám ráda. I když to bude pro něj zvláštní. Žije v New Yersey. V Americe. Já tady v tý zapadlí kotlině které se dalo v minulosti říkat srdce evropy. Píše me si spolu dlouho. Né tak dlouho aby jsme se dobře znali, ale i tak ho mám ráda. Neví o tom. Jen mu utrápeně píšu o blbostech. Častokrát spolu nahráváme videozprávy. Řekl o něčem že je to strašídelný. Já mu řekla že mu ukážu co je strašidelný, poslala jsem mu video zprávu ve které jsem vyplázla jazyk a udělala takovou trojlistou kytku. Poslal mi videoodpověď nazpět ve které se snažil udělat to samé, ale jen tak marně vyplazoval jazyk. Hrozně jsem se smála. Vím že chce být hercem. Já taky, ale on ani neví že se o něj tolik zajímam. Myslí sí že když mluvím jen o sobě, že jsem sobec. Já mu tím hci jen dát informace o mě. Myslím že jsem pak celkem takový člověk co získává informace


od něj, ale že on o mě pak vlastně vůbec nic neví. Cítím se blbě. Tak píšu. Baví mě psát. I todle je vlastně zábavné. Psát takhle pozdě, a namlouvat si že ráno vstanu brzo a budu cvičit. Blbost. Leží vedle mě Rufus (kocour). Jen tak si pomlaskává. Něco se mu zdá.
Předchvílí mu tak jako kručelo v břiše. Rozvalený na zádech se tu vychloubá svým velkým břichem, když ho pohladím tak hezky zamručí a zvedne hlavu s udivením co se stalo. Pak zas hlavu položí na postel a spí dál. Když se protáhne vydá takový vtipný zvuk : mááuuua.
Vrátím se k Paulovi. Vím že se učí latinsky. Vím že ho to baví. Vím že hrál asi jako pětiletý ve filmu The Skeptic (2009) hrál Michaela Becketa. Jsem asi dost naijivní člověk když si myslím že ho někdy uvidím. Tak daleko ale stejně si rozumíme. Heh.
Nevěděla jsem komu to říct nebo napsat. Nikdo se o to tak vlastně nezajímá. Stejně to nikdo nečte. Tak proč se tím tolik zabývat. Prostě jsem to sem dala a konec.

AnnWhite.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Kají. Kají. | 17. july 2013 at 1:10 | React

Boží tendle článek. Piš víc takovýdlech "story ze života". Myslím že máš talent. ;)

2 pegy pegy | 17. july 2013 at 23:11 | React

Kdy tě napadne psát takovýdle story? Jsou užasné! Úplně to hltám!:)

3 annwhitee annwhitee | Web | 17. july 2013 at 23:12 | React

[2]:
Kdykoliv. Když nemužu třeba usnout, a jsou
dvě ráno a mě se hlavou honí hrozně moc věcí. Prostě zapnu počítač, a píšu.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement